Z HISTORIE PÁLENÍ OVOCNÝCH DESTILÁTŮ

23.4.2014
Ovocná pálenka, nejčastěji slivovice, je v součas­nosti považována za jeden z typických alkoholických nápojů jihovýchodní Moravy a gastronomické dědic­tví naší kultury. Co však víme o výrobě pálenky, kořalky, slivovice a dalších destilátů?

Jak bylo zmíněno v úvodníku Lihových novin, historie alkoholických nápojů sahá až do starověku. Po celý středověk se evropští učenci zdokonalovali v umění destilace esencí z různých bylin, vína a piv-nich či vinných kvasnic. Pálenka, považovaná za skvělý léčebny prostředek, se vyráběla v alchymistic­kých dílnách i apatykách a během 16. století již také ve vrchnostenských palírnách. Ze stejného období pochází zmínky o pálení kořalky z žita (Starorežné) v palírnách v Prostějově a Brně.

Na jihovýchodní Moravě se pálenka vyráběla nejvíce z peckovitého ovoce. Velké sady slivoní pokrývaly úpatí Bílých Karpat i Beskyd a oko­lí Uherského Brodu, Bojkovic a Vizovic patřilo k ovocnářsky nejvýznamnějším oblastem Mora­vy. Výsadbu ovocných stromů, zakládání zahrad a ovocnářských školek podporovala ostatně i šlechta a také osvícená panovnice Marie Terezie.

Prodej čerstvého, ale především sušeného ovoce představoval vítaný přivýdělek v hospodářství až do počátku 19. století, kdy trh ovládly kva­litní velké švestky dovážené z Balkánu. Ovoce moravských hospodářů už nešlo na odbyt, proto se zaměřili na jiný druh zpracování svých výpěstků, který představovalo podomácké pálení kořalky — sli­vovice, podporované i legislativou. V roce 1835 byl ve Vídni vydán dekret, který umožňoval bez daně „jednotlivci napálit ročně 56 litrů 50% kořalky z plo­din pocházejících z vlastních zahrad". 


Není však bez zajímavosti, že uvedeny zákon platil pro Mo­ravu a některé další země rakouské monarchie, na­proti tomu v Čechách musel každý výrobu kořalky řádně zdanit. Vzhledem k tomu, že se pálení muselo „na vlastním gruntě prováděti", pořizovali si hos­podáři menší destilační aparáty, které si mezi sebou také půjčovali. Změnil se také přístup k surovinám určeným k destilaci. Zatímco původně bylo vypá­lení jedinou možností zachránit zkažené a nahnilé ovoce, v průběhu 19. století se, také pod vlivem osvětové činnosti hospodářských spolků a tisku, začíná k založení kvasu užívat pouze ovoce dob­ře vyzrálé, kvalitní a zdravé, protože: „čím kva­litnější kvas, tím lepší slivovička!"


​Autor článku: Marta Kondrová

Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - Z HISTORIE PÁLENÍ OVOCNÝCH DESTILÁTŮ

Reklama