„Už nás zase všechny mučíš!“ aneb konflikty s dětmi

8.8.2014
Neustálé dohadování, odmlouvání, křik, pláč, nadávky… Je Vám to povědomé? Aspoň něco z toho? V letním období mám víc než kdy jindy dost příležitostí vyslechnout si spoustu „zajímavých“ konfliktů mezi rodiči a dětmi. Na hřišti, na koupáku…






Neustálé dohadování, odmlouvání, křik, pláč, nadávky… Je Vám to povědomé? Aspoň něco z toho? V letním období mám víc než kdy jindy dost příležitostí vyslechnout si spoustu „zajímavých“ konfliktů mezi rodiči a dětmi. Na hřišti, na koupáku…


„Mám ti jednu střelit?“

„Jenom jsme přišli, už nás zase všechny mučíš!“

„Okamžitě skoč do vody, nebo jdem dom! Počítám do tří!“

„Jsi normální?“

„Přestaň se vztekat, nebo uvidíš!!“


Jenomže často konflikt vznikne jen z nedorozumění. Protože děti neposloucháme. Nebo je posloucháme jenom napůl. Nebo si myslíme, že tím chtěli říct něco jiného. Nebo bráníme jejich přirozenosti. Všimli jste si, jak často nutíme děti potlačit jejich přirozenost? Napadlo mě to nedávno, když jsem se rozčilovala se svou dcerou, že se potřebuje napít nebo vyčůrat HNED TEĎ. „To to nemůžeš chvíli vydržet?“


V dětském světě je často přirozené úplně něco jiného než v tom našem dospěláckém...

Jasně, to jsme celí my – mám žízeň, ale teď to ještě vydržím, ještě musím udělat to a to a to, napiju se až doma. Chce se mi na záchod, ale přece tady nebudu teď zastavovat. Atd. A pak přijdou nemoci a stres a my se zase zpětně učíme vnímat své tělo, odpočívat, všechno dělat v klidu, a není to pak vůbec jednoduché. Děti to dělají přirozeně – hlídají si své potřeby a vyjadřují je, umějí naslouchat signálům svého těla.


V dětském světě je často přirozené úplně něco jiného než v tom našem dospěláckém. Patří tam spousta pohybu, hodně slov a zkoušení, jak co funguje.


„Seď a ani se nehni!“ – děti neumějí sedět neklidně a nemá to nic společného s tím, že by nás chtěli zlobit nebo byly nevychované. Souvisí to s tím, že jsou plné energie a mají třeba zrovna senzitivní období na pohyb.



„Zavři tu pusu!“ – přestat mluvit může být pro děti mnohdy nemožné, když je toho na světě tolik co komentovat. Musí si procvičovat svoji mluvu a chtějí toho spoustu říct.


„Nemůžeš se chovat slušně?“ – prostředí, kam děti vodíme nebo kde bydlíme, často nebývá uzpůsobeno pro malé děti, nemají si tam s čím hrát nebo zkoumají věci, které jsou určené jen dospělým a manipulují s nimi jinak, než bychom my chtěli (Zkoušeli jste někdy tlouct vařečkou do plazmové televize?:)). V připraveném, adekvátním prostředí mají děti vždy co dělat a mají neustále dostatek příležitostí pro své „bádání“.


No jo, děti nás dokážou často dost potrápit, ale na druhou stranu – vždycky si říkám, jestli bych byla ráda, kdybychom jednali takto mezi sebou třeba s manželem. Zkuste to taky někdy – bavit se s nimi tak, jako byste si jich vážili stejně jako dospělých. A nechejte své děti žít víc přirozeně :)



Mgr. Hana Syslová Vlčková

www.Miniskolka-Monte.cz

Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - „Už nás zase všechny mučíš!“ aneb konflikty s dětmi

Reklama