Tři otázky pro: Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea

11.2.2014
Když jsem ředitele uherskohradišťského Slováckého muzea Iva Frolce požádala e-mailem o rozhovor, tak napsal, že žádá o chvilku strpení, jelikož má hektický týden a nestíhá. S všemi jeho aktivitami se mu ani nedivím. Odpovědi nakonec "přistály" v mé poště v sobotu v noci. Tvořivé a pracovité osobnosti prostě dny nerozdělují na dny pracovní a nepracovní.  

Co se Vám v poslední době z hlediska Vaší profese honí hlavou? Co Vás těší a co naopak ne?

Slovácké muzeum v letošním roce oslaví 100. let od svého založení. K tomuto kulatému výročí připravujeme celou řadu kulturních akcí, jejichž příprava není zcela jednoduchou záležitostí a největší pracovní úsilí se ubírá tímto směrem. Na plné obrátky probíhá rovněž příprava dalšího ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2014, kde předsedám programové radě a odpovídám za programovou náplň. Tato práce mne baví. Co nám všem ztrpčuje život, je stále narůstající, cenný čas beroucí a většinou nesmyslná a drahá byrokracie.

Na co z programu Slováckého muzea byste rád upozornil? Nějaké novinky, netradiční akce atd.?

K nejvýraznějším kulturním akcím věnovaným 100. výročí založení muzea bude patřit otevření nové multimediální expozice Slovácko v hlavní budově, lidová slavnost ve Smetanových sadech, Noc v muzeu, Noc v galerii, pořad Pomáhat a pálit spojený se Slováckým koštem slivovice v uherskohradišťské Redutě, výroční výstava manželů Vaculkových, nebo i vydání obrazové publikace mapující historii muzea. V průběhu letošního roku budeme moci návštěvníkům nabídnout téměř třicet výstav a několik desítek doprovodných programů.

Kdybyste mohl, co byste v Uherském Hradišti (případně v regionu) změnil jako první?

Naše město a region jsou odrazem celé společnosti. Problémy společnosti jsou samozřejmě i našimi problémy. Byl bych rád, kdyby se vrátily tradiční hodnoty včetně a hlavně morálních, úcta a pochopení, peníze přestaly být všemocnou a univerzální měrnou jednotkou čehokoliv a kdybychom se opět a hlouběji zamysleli nad slovy Tomáše Bati z roku 1932: „Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“


Připravila: Zuzana Hoffmannová

Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - Tři otázky pro: Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea

Reklama