Ten, co tak zlobí...

4.4.2014
Dnešní rozhovor vám přináši do problematiky nadaných pohled pedagoga, jeho postřehy a rady. Vyzpovídali jsme paní učitelku Pavlínu Kotačkovou, která má s nadanými žáky bohaté zkušenosti. Vyučuje na prvním stupni Základní a mateřské školy Čtyřlístek, s. r. o.. Aktivně spolupracovala na projektu ESF Práce s talenty, který umožňoval velkou spolupráci naší školy s Pedagogickou a Přírodovědeckou fakultou UP v Olomouci a tím i výborně odvedenou práci učitelů s nadanými žáky.

Jako první otázka mě napadá... Jak dlouhá je vaše praxe s dětmi – žáky?

S dětmi pracuji asi pětadvacet let.

Pracujete ve škole, která se zaměřuje na nadané žáky. Kolik jich ve škole asi máte? Jde to jen tak z hlavy spočítat a máte vy sama ve třídě nadaného žáka nebo žáky?

Není to tak docela pravda. Nezaměřujeme se "jen" na nadané žáky, ale jde nám o všechny žáky stejně.  Je ale pravda, že se snažíme vyhledat ty žáky, kteří mají nějaké nadání, s těmi potom pracujeme dál a snažíme se jim poskytnout podmínky pro rozvoj jejich nadání.

Jejda, a kolik je jich? Těch nadaných je spousta, každý z nás, i vy, máte jistě na něco nadání.... Ale je fakt, že opečováváme i žáky s mimořádným nadáním. Já osobně mám ve třídě hned dva. S těmi pracujeme trochu jinak, nastavíme jim individuální plány a společně s rodiči a odborníky hledáme zajímavé možnosti spolupráce.

Je možné vypíchnout některá specifika práce s nadaným žákem v běžné třídě? Předpokládám, že je to náročné, v čem?

Takové děti to mají  téměř stejně obtížné, jako děti s jakýmkoliv handicapem. Mají své světy, své potřeby, jsou dost svérázné, často se zdají být neposlušné, některé věci pro ně jsou nedůležité a často jsou velmi nekonformní. Je důležité je pro něco nadchnout a věřte, je to vážně složité. Nejdříve ale musí zvládnout základní věci ve škole, potom pracují na svých "záležitostech" dle individuálního plánu.


...1. třída odpovídala na všetečné otázky

Paní učitelka Pavlína Kotačková

Často se hovoří o tom, že nadaný žák může mít "dys" poruchu, je to pravda? Setkala jste se s tím ve své praxi?

Ano, to je pravda.  Takovým dětem se říká, že jsou "dvojvýjimečné". A zrovna s takovým chlapcem jsem se setkala. Na jedné straně je vyjímečný svým mimořádným nadáním, na druhé straně je vyjímečný svou dyslexií, ale nijak ho to neomezuje, taky netrápí.

Co vám, učitelům, pomáhá při diagnostice a následné práci s nadaným žákem?

Já mám štěstí, že učím ve škole, která pracuje s nadanými žáky a integruje je do běžných tříd, také mám štěstí, že mám možnost spolupracovat s odborníky, kteří jsou mi rádci a poradci v této problematice. Odborně  mně a  všem učitelům naší školy pomáhají a radí: Prof. Josef Molnár a doc. PhDr. Bohumil Novák, Csc. z Univerzity Palackého v Olomouci, Laďka Houšťová  z PPP Břeclav a v neposlední řadě PhDr. Eva Vondráková (Společnost pro talent a nadání) a PhDr. Jolana Laznibatová, Csc. (zakaldatelka Školy pro mimořádně nadané děti a gymnázium v Bratislavě) .

Učastním se konferencí, kde si vyměňujeme zkušenosti i na mezinárodní úrovni. Ale ještě před dvanácti lety by mě ani ve snu nenapadlo, že ten klučina, co tak zlobí a vyrušuje v poslední lavici může být mimořádně nadaný.



Autor rozhovoru:  Mgr. Kateřina Šáchová


www.zsctyrlistek.cz 




Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - Ten, co tak zlobí...

Reklama