Mami, vysvětli mi...

20.3.2014
Dnes se na rozpoznání nadaného dítěte podíváme z pohledu dvou maminek, které takové děti vychovávají. Každá z nich má jinou zkušenost a každá k výsledku "mám nadané dítě" přišla jinou cestou. Poodhalí vám, jak se z pohledu matek projevovaly odlišnosti dětí v jejich vývoji a jak to ovlivnilo celou rodinu. Také nastíní možný postup, jak si svou domněnku o nadání dítěte můžete ověřit. Odpovědi na dnešní otázky nám poskytla Kateřina Křivová, maminka Tadeáše a Pavla Maňáková maminka Jirky.


1. Vzpomenete si, kdy vás poprvé napadla myšlenka, že je váš syn nadaný?


Tadeášova maminka

Že je Táda nadaný mě nikdy nenapadlo, nic jsem o nadaných dětech nevěděla. Spíš bych řekla, že v některých oblastech byl od malička hodně šikovný. Vzpomínám si na takový první okamžik, kdy mě překvapil. Tadeáškovi bylo 1,5 roku a šli jsme na krátkou procházku. Předešli nás nějací  tři lidé a  Táda mi řekl: "Mámo, tři páni." Počítal velmi brzo a taky ho zajímala písmenka. Byl vždycky nadšený, když uviděl nějaký nápis a ukazoval mně písmenka. O hračky neměl skoro žádný zájem. Pořád chtěl vědět něco nového, takže místo pohádek, které ho vůbec nezajímaly jsem mu četla encyklopedie a povídala, jak funguje vysavač. Básničky měl ale také velmi rád. Na druhou stranu si nikdy neuměl hrát s jinými dětmi a v sociálních dovednostech byl za nimi pozadu. Dlouho jsem nevěděla, co si mám o tom myslet.


Jirkova maminka

To     si sice nepamatuji, ale rohodně si pamatuji, kdy jsem si to     připustila já osobně a začala jsem hledat informace a nějakou     pomoc a spásu. Bylo to ve chvíli, kdy je paní učitelka ve školce     seznamovala s tvary a ukazovala čtverec, trojúhelník a některé     další tvary, ale jakmile mluvila o hvězdě – “což je jakoby     hvězdička na obloze” jak podotkla paní učitelka – Jirka     (tehdy 5 let) ji upozornil, že hvězdy na obloze nemají špičatý,     pravidelný tvar, ale jsou kulaté a nepravidelné. V té době     totiž s přehledem ovládal téma vesmíru, a to nejen planety, ale     i měsíce jednotlivých planet či skupenství planet.


2. Převládala ve vás v ten okamžik hrdost, nebo to byly spíše obavy?


Tadeášova maminka

Obavy rozhodně ne, ty jsem měla u něho z jiných důvodů. Odmalička měl svůj svět a byl docela nezvladatelný. Byla to spíš hrdost.



Jirkova maminka

​Jednoznačně     převládaly obavy. Bylo mi okamžitě jasné, že v klasické třídě s 25-30 dětmi by byl nejspíše neustále kárán a upozorňován, aby nemluvil, nic nekomentoval, věnoval se své činnosti a podobně. Proto jsem začala jednat a zjišťovat, jaké jsou naše možnosti.     


3. Pomohl vám někdo při identifikaci nadání vašeho syna?


Tadeášova maminka

​ZŠ Čtyřlístek, která organizuje logicko-matematikou soutěž pro předškoláky "Úkoly čmeldy  Pepíka". Táda se jí zúčastnil a umístil se na 2. místě. To mě tenkrát překvapilo a zároveň se mi ulevilo, protože tam jsem se dozvěděla, že je zřejmě nadaný. Začalo mi pomalu dávat smysl, proč je asi takový, jaký je.


Jirkova maminka

Školka nám doporučila návštěvu v pedagogicko-psychologické poradně, kde mi mé domněnky a podezření potvrdili. Také mi řekli, že ačkoli syn nevydrží sedět na židli více než cca 15 minut, je naprosto řádně a správně připraven na první třídu. Navíc synovi doporučili individuální vzdělávací program pro nadané děti. 

Tadeáš a Jirka, žáci ZŠ Čtyřlístek


4. Co vás přivedlo k tomu, že jste nechala vašemu synovi otestovat IQ? Překvapil vás výsledek?


Tadeášova maminka

​IQ jsem mu záměrně nikdy nenechala testovat. 1x do roka jezdíme do psychologické poradny do Břeclavi, kde se specializují na nadané děti. Tam ho testovali na různé oblasti a při tom mě také řekli, jaké má asi IQ. Výsledek mě trochu překvapil.


Jirkova maminka

Testování IQ je zahrnuto v našem pravidelném vyšetření v PPP. Výsledek mě vlastně moc nepřekvapil, vlastně jen podložil, co jsem si již dlouho myslela. Bylo to pro mne spíše ujištění, že je to normální kluk, který je prostě jen moc zvědavý, hodně si pamatuje, ale jinak se opravdu jedná o zcela normálního kluka, bez jiné poruchy. 


5. Asi je náročné vychovávat dítě, které neustále žádá podněty. Existuje nějaká univerzální rada, jak na to?


Tadeášova maminka

​Bylo (je) to s ním těžké, ale Tadeáš je hrozně hodný a citlivý kluk a já jsem ráda, že ho mám. Každé dítě je úplně jiné. Ani nadané děti nejsou všechny stejné, takže si myslím, že žádná univerzální rada neexistuje. Vlastně asi jo,  "hodně trpělivosti".


Jirkova maminka

Promiňte, ale při slovech “...dítě, které neustále žádá podněty...” se musím usmívat, protože asi málokdo si umí představit, co ta slova pro nás znamenají. My sami s manželem už totiž opravdu nedokážeme odpovídat na jeho všetečné dotazy z oblasti oxidací, teorie relativity, trávícího systému zvířat, éčka v potravinách, probádanosti lidského mozku a na mnohé jiné. Naštěstí existuje internet, knihovna, “přátelé na telefonu”, kteří nám eventuelně pomohou daný dotaz či problém našeho Jirky vyřešit. A k té univerzální radě – tu mi kdysi zkoušeli dát již ve zmiňované pedagogicko-psychologické poradně, když mi řekli něco v tom smyslu, že mi může maximálně tak napsat recept na 20 kilo pevných nervů a moře trpělivosti.  


Autor rozhovoru:  Mgr. Kateřina Šáchová


www.zsctyrlistek.cz 


Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - Mami, vysvětli mi...

Reklama