How are you doing today?

22.3.2014
Nedávno jsem náhodou při surfování po internetu narazila na článek mladé slečny píšící o zážitcích z USA. Článek jsem si přečetla s tím, že mě zajímalo, jaké mají zážitky a postřehy jiní krajané. Článek byl poutavý a shodoval se podobně s mými zážitky - až na jeden. Jeden, se kterým nesouhlasím a tak jsem si řekla, že se o něj podělím.

Slečna v jedné části zmiňovala, že jsou zde v USA lidé povrchní a předstírají zájem o druhé aniž by to tak opravdu bylo. Dost to omílala a shrnula to, že lidé zde jsou velmi povrchní a nezajímají se o druhé. Asi rozumím, jak to tak slečnu napadlo, ale kdyby se nad tím trošku zamyslela, nebo zde pobyla déle než pár měsíců, tak by ji to také trklo. :-)


Celý ten zádrhel tkvěl ve zdvořilostní frázi How are you doing? a jejích obměnách. Kdo vycestuje do USA, uslyší tuto větu nesčetněkrát. Budou vám ji lidé pokládat hned po přátelském Hi nebo Hello. Budou to lidé na ulici, v obchodě, ve výtahu, prodavači i policisté. A ano, opravdu nečekají, že se jim budete svěřovat, že nic moc, že jdete zrovna od zubaře s vytrhlou stoličkou. Jsou to cizí lidé. Neznají vás a nezajímá je to jako vás nezajímá obecně každý, kdo projde po ulici kolem vás. Je to zdvořilostní fráze a je to běžné, jako zdravení. Je to o očním kontaktu, většinou i úsměvu a když se rozvede delší zdvořilostní řeč o aktuálním počasí či odkud člověk je (poznají z přízvuku nebo špatné angličtiny:-) ), většinou to jen zpříjemní nucenou chvilku ve frontě či ve výtahu.


Mně osobně přijde příjemnější, když se na mě prodavačka či neznámý pejskař usměje a uslyším ono zmiňované Hi, how are you doing? než vyhýbání se očima a předstírání, že je výtah prázdný a nebo jsem asi neviditelná, že nestojím ani za pozdrav.


Mimo zmiňovanou zdvořilostní frázi bych ráda zmínila i fakt, že lidé (i cizí) jsou všímaví a když je potřeba, jsou velmi nápomocní. Když pominu spostu velmi pěkných akcí, kdy celé sousedství pomáhají těm komu se nepoštěstilo, spousta obyčejných lidí věnující svůj čas charitám a lidem co to potřebují, i mě osobně bylo pomoci, když jsem to nejvíce potřebovala. A to od naprosto cizích lidí. Tyto hezké zážitky a pro mě jako Čecha ne až tak běžné, mě přivedly též k aktivní charitativní činnosti, které již druhým rokem věnuji.


Věřím, že všichni nejsou stejní. Všude jsou dobří i méně dobří lidé. O lidech v USA bych mohla říct hodně věcí, dobrých i méně dobrých, ale určitě ne, že jsou povrchní.


Magda grajo, autorka článku

Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - How are you doing today?

Reklama