Doporučená školní četba ano, ale…

6.3.2014
Dnešní děti nečtou a sedí jenom u počítačů, to je konstatování, které dnes a denně slyšíme ze všech stran. Ale položme si otázku, zda děláme maximum proto, abychom je k četbě ne přinutili, ale přilákali? A je současná doporučená školní četba natolik atraktivní pro generaci, která je odkojena sociálními sítěmi, aby ji vůbec vzala do ruky a prolistovala? Přestože je prostor tohoto blogu příliš těsný na obšírnou analýzu, alespoň krátce se pokusím odpovědět na výše položené otázky.

Určitě máte na svém nočním stolku knihy autorů, jako např. Karla Matěje Čapka Choda, Elišky Krásnohorské, Zikmunda Wintera nebo Josefa Holečka. Anebo se pletu a leží tam Dan Brown, Michal Viewegh a Kateřina Tučková? Jak je to možné, vždyť prvně jmenovaní jsou vrstevníci Erbena, Máchy, Němcové či Mrštíků, tedy autorů, které by měly číst naše děti. A vůbec nám nepřipadá divné, že zatímco my autory píšící v předminulém století takřka nečteme (čest výjimkám a odborníkům, kteří se věnují dějinám české literatury), u dětí v zadávání četby stále ještě zůstáváme příliš v literární minulosti, zvláště když si uvědomíme, jak dramatický vývoj po stránce sociální, globální a informační vykonala společnost za posledních dvacet let, vždyť mnohá díla doporučené školní četby vznikala - řečeno Járou Cimrmanem – ve století páry.



Patrně bychom už měli konečně rezignovat na směřování dětí ke kultivovanému čtenářství beletrie (hranice kultivovanosti dětem samozřejmě stanovujeme my), jehož kořeny sahají až do doby národního obrození, kdy díla v tomto období vznikající stvrzovala národní existenci a měla výrazný společenský přesah (tato skutečnost rezonuje ještě dnes v určité části společnosti), ale zaměřit se na zvládnutí základní čtenářské techniky a porozumění textu. Proto s povděkem kvituji změny na prvním stupni základních škol, kde si děti mohou takřka libovolně vybírat knihy autorů, které je baví a hlavně jim rozumí.


Dětské čtenáře na druhém stupni dnes už patrně nezaujme Foglar (pokud nejsou zrovna členy skautského oddílu) a číst na druhém stupni ZŠ Hugův Chrám matky boží v Paříži nebo na střední škole Zolova Zabijáka jim musí připadat stejně vzrušující, jako kdybychom my, dospělí, četli Epos o Gilgamešovi v originálním klínovém písmu.

 Ale nechtěl bych jenom kritizovat, neboť se najde celá řada škol, kde učitelé nechávají výběr titulů zcela v kompetenci žáků, i když i v tomto případě hrozí určité nebezpečí, že studenti si vyberou žánrově jednostranně zaměřenou literaturu, např. sci-fi. Z toho důvodu by jakási rozumná a nenásilná forma orientování ze strany vyučujícího být zachována měla, ovšem na druhou stranu to na něj klade požadavky neustále si doplňovat znalosti o nově vycházejících titulech a autorech.


Nedá mi to, abych se ještě nezastavil u tolik diskutované Babičky Boženy Němcové. Odborníci se dohadují, zda má smysl ji přepisovat do současné češtiny. Předkládám zde svůj (pro mnohé) kacířský názor. Pokud ji přepíšeme, pak je zbytečné, aby ji někdo četl, protože už půjde o úplně jinou knihu.


Ovšem současná podoba tohoto díla nemůže oslovit ani středoškolské studenty, protože jí prostě nerozumí. Ptáte se proč? Jenom namátkou jsem vybral několik slov: mezulánka, cvikel, klůcky, kopist, poplamenice, trnož, přeslice, okrouhlík, troudník, zmýcené, klokočový, zardíce, korec, lomenice, táčky, přástva, vyličovat, kalouny, lalůšek… na každé stránce knihy je jich několik. Zaznamenal jsem dokonce názor jednoho odborníka, že na internetu jsou dnes snadno dostupné online verze Slovníku spisovného jazyka a dalších příruček, kde si význam neznámého slova může každý rychle vyhledat. Tak jsem si představil sám sebe, jak úžasné a vzrušující, plynulé a ničím nerušené musí být takové čtení se slovníkem cizích slov… A to ty děti má jako bavit?!

Proto bych se přimlouval, aby se knihami typu Babička, Kosmova kronika česká, Máj nebo Zločin a trest zabývali pouze středoškolští a vysokoškolští studenti humanitně zaměřených oborů a zbylým dětem ponechejme daleko větší volnost ve výběru současných, moderních, atraktivních a hlavně pro ně srozumitelných knižních titulů.


Radovan Jančář, ředitel Knihovny BBB

www.knihovnabbb.cz ​​



Líbí se Vám náš článek? Dejte o něm vědět vašim přátelům.

Komentáře k článku - Doporučená školní četba ano, ale…

Reklama