Buchlovice: omamná vůně česneku i unikátní hra

Pro mě měly letošní buchlovické slavnosti, které jsem navštívil v sobotu 26. července, i příchuť zajímavé premiéry v podobě zahradní hry s názvem Garlic Kikindash (Česnekový kikindáš). Hra Garlic Kikindash pochází ze Švédska a spočívá v házení kolíků na cíl. V tomto případě byla cílem pomyslná hlavice česneku, kterou představovala dřevěná kuželka. Na ni jsem házel kolíky ze vzdálenosti osmi metrů a ze zhruba 24 pokusů jsem ji shodil celkem třikrát. Není to bůhví jaký výsledek, ale originální festival česneku jsem si tímto způsobem velmi příjemně zpestřil.

Během asi čtyř hodin jsem si prošel česnekem provoněné Buchlovice, zhlédl několik vystoupení folklorních souborů, a hlavně pohovořil s návštěvníky. Řada z nich se živě zajímala o to, proč jsem se rozhodl kandidovat letos v říjnu do Senátu. Vysvětlil jsem jim své cíle a některé z bodů mého volebního programu a velmi mne potěšilo, kolik lidí mě v mém záměru uspět ve volbách, podpořilo. Setkal jsem se ale i s rozpačitými názory. „Jako jedinec nic nezmůžete a Senát je stejně k ničemu,“ konstatoval jeden z diskutujících, pan Radek Polanský. Snažil jsem se mu vysvětlit, že do Senátu musí přijít lidé, kteří podobné názory, a zklamání lidí ze současné politiky, změní. „Pokud se nepokusíme o změnu, lidé zůstanou bez zájmu a ztratí důvěru v poctivé politiky úplně,“ oponoval jsem panu Polanskému. Doufám, že jsem ho alespoň částečně přesvědčil, protože po krátké debatě odcházel optimisticky naladěný a popřál mi úspěch v říjnových volbách.

​Festival česneku je o radosti, originálních vůních a chutích. Můj zážitek z této akce má mnoho příchutí, ale všechny příjemné. Desítky stánků s rozličným zbožím, společná oslava Slováckého folkloru a setkání s lidmi byl pro mne ten nejužitečnější způsob, jak strávit tento prosluněný den.    ​

Alessandro Alagia

Reklama